Tvůrčí Afrika představí Ferdinanda Vaňka z Nigérie, nový pohled na otroctví očima autorů z Martiniku, Véronique Kanor a Ali Babara Kenjaha, i slavného herce Grega Germaina
Letošní, již osmnáctý ročník (nejen) divadelních setkání Tvůrčí Afrika aneb Všichni jsme Afričani jsme odstartovali 26. a 27. dubna Poctou Jeanu Rouchovi. Děkujeme všem, kteří u toho byli s námi. A zveme i vás ostatní od 19. do 24. května na pokračování programu v Praze, Brně, Hradci Králové a Plzni. Na co se můžete těšit? Především na vzácné hosty. Divadelníky z Afriky, Karibiku i Evropy.
Festival, který dlouhodobě podporují Státní fond kultury a Hlavní město Praha, zahájíme v Knihovně Václava Havla divadelním představením Havlovy Audience v podání herců Jos Repertory Theatre, kteří k nám zavítají z Nigérie. Poté odehrají ještě jedno představení v plzeňské Moving Station. Nesmírně se těšíme, protože o pozvání této unikátní inscenace usilujeme už z doby před pandemií. Nevzdali jsme to a věříme, že tentokrát vše klapne. Tenhle soubor je totiž výjimečný tím, že se v nigerijském Josu specializuje na českou dramaturgii. Kromě Havla najdeme v jejich repertoáru také Erbenovu Kytici nebo Cimrmanovo Dobytí Severního pólu a Čapkovo RUR.
Ti z vás, kdo si oblíbili naši panafrickou slavnost Benso se můžou těšit i letos. Proběhne tentokrát v prostoru Starého purkrabství na Vyšehradě, tedy trochu v jiném hávu a s charitativním pozadím. Ale rozhodně nebude chybět africká hudba, tanec, módní přehlídka, dílny pro děti i stánky s občerstvením, řemeslnými výrobky, mír a pohoda. A to vše ve spolupráci s Centrem Narovinu, s nímž společně oslavíme 20 let jejich záslužného projektu Adopce na dálku.
Květnový program pak vyvrcholí ve Francouzském institutu, kde přivítáme slavného francouzského herce, režiséra a divadelního ředitele, Grega Germaina. Setkání s ním si určitě nenechají ujít fanynky a fanoušci seriálu Médecins de nuit i amerického herce Willa Smithe, jemuž Greg propůjčil svůj hlas. Rozhodně Greg Germain je výrazná osobnost, která osloví milovníky filmu i divadla. Pochází z Guadeloupu a patří mezi první herce tmavé pleti, kteří se proslavili ve francouzské televizi. Vynikající filmový i divadelní herec vede se svou ženou, producentkou Marie-Pierre Bousquet, v Avignonu známé divadlo zaměřené na afo-karibskou dramaturgii, Kaple ztělesněného slova. Toto divadlo výrazně ovlivnilo vznik i našeho festivalu v roce 2001. V Praze představí Greg Germain dvě své filmové realizace divadelních inscenací Říkají ti Venuše a Bintou. V první z nich vynikající guadeloupská tanečnice a choreografka Chantal Loïal vzdá poctu ženě, které říkali Hotentotská Venuše, během života zažila obrovské ponižování a ani po smrti nenašla svůj klid, když její kostru vystavili na odiv veřejnosti.
Samozřejmě ani letos nemůžou chybět na festivalu autoři z Martiniku. Véronique Kanor je již renomovaná dramatička, filmová dokumentaristka a šampiónka pict dub poetry, která vystupovala třeba s rapperem Abd Al Malikem. Její poetickou a zároveň řezavou hru o identitě, otroctví, rasismu, ženách Moře bylo nebi komplicem přeložila do češtiny Kateřina Neveu. Ve scénickém čtení ji uvede režisér Akram Staněk s herečkou Jitkou Smutnou. Druhým hostem z Martiniku je Ali Babar Kenjah. Nezávislý sociolog, rastafarián, básník. Jeho historická hra Samuel aneb Noc svobodných přináší nový pohled na dobu otroctví. Čerpá z polozapomenuté historie, povstání otroků na Martiniku na Vánoce roku 1830, tedy před zrušením otroctví. Toto dokudrama představíme v překladu Matyldy a Michala Lázňovských a v režii Filipa Jana Zvolského. Čtení obou her se uskuteční v Divadle Apropo na Jánském vršku, v případě hezkého počasí venku, v neděli 22. května, v den, kdy před 174 lety bylo zrušeno otroctví na Martiniku.
Bintou je pak oceňovanou hrou současného francouzsko-ivorijského dramatika Koffiho Kwahulé, jejíž děj nás zavede do poeticky-krutého světa jednoho velkoměstského předměstí i třináctileté nezkrotné hrdinky Bintou, která sní o kariéře břišní tanečnice, velí klučičímu gangu a bouří se proti všem autoritám.
A na úplný závěr pražské části festivalu se s Gregem Germainem vydáme na Cestu do paměti. V zhruba hodinovém pořadu bude Greg vyprávět nejen o svém životě a kariéře, ale také číst z děl autorů, kteří ho na jeho životní dráze ovlivnili, jako např. Patrick Chamoiseau, Edouard Glissant, Derek Walcott, Edmond Rostand, Victor Hugo…
Projekce i scénické čtení bude opatřeno českými titulky.
Všichni hosté zároveň během festivalových dnů zavítají také mimo Prahu. Nigerijskou Audienci uvidí také diváci plzeňského Moving Station. S autory z Martiniku se setkají zájemci i v Plzni, Hradci Králové a Brně. A Greg Germain zavítá také do Brna, kde se bude promítat i filmová realizace tanečně-divadelní inscenace Chantal Loïal Říkají ti Venuše.
Ve spolupráci s Týdnem Afriky, který pořádá Ministerstvo zahraničních věcí.
Velký dík za finanční podporu: Hlavní město Praha, Státní fond kultury, Charta 77 – Konto Bariéry, VAE Controls
Je nám ctí spolupracovat: ETC_Caraïbe, Chapelle du Verbe Incarné et TOMA – Théâtre d´Outre-Mer en Avignon,Odbor států subsaharské Afriky MZV ČR, Velvyslanectví ČR v Abuji, Knihovna Václava Havla, Městská knihovna v Praze, Francouzský institut v Praze, Alliance Française Brno, Masarykova univerzita, Alliance Française de Plzeň, Moving Station, gymnázium Boženy Němcové v Hradci Králové, Francouzsko-český klub Hradec Králové, Centrum narovinu, Divadlo Apropo, DAMU, FF UK, ACA-African culture and Art.V
POCTA JEANU ROUCHOVI
Díky svému nadšení pro badatelskou práci i filmovou tvorbu a hlavně díky své „kontaktní kameře“ provázal Jean Rouch vědu s uměním a zásadně tak změnil průběh výzkumu v humanitních vědách, umožnil filmu vydat se novými směry a přinesl nový pohled na Afriku i na svět obrazů. Stal se tak jednou z významných postav provázejících nás ve 20. století.
Andrea Paganini
Jean Rouch vyrůstal v rodině vědců, objevitelů a amatérských umělců. Jako dítě pobýval v mnoha cizích zemích. V období dospívání se vrátil do Paříže, kde objevil poezii, malířství, surrealismus, jazz, film a etnografii a zároveň studoval na Vysoké škole inženýrského stavitelství. S titulem civilního inženýra odjel mladý Jean Rouch v roce 1941 do nigerského Niamey, kde se z něj brzy pod vedením Marcela Griaulea a Théodora Monoda stal etnograf. Aktivně se zapojil do Francouzské armády osvobození, za což se mu dostalo vyznamenání, a následně se vydal za svým africkým a filmovým dobrodružstvím.
Během šedesáti let výzkumu vedeného převážně v rámci Státního ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) probádal Jean Rouch rozličná etnografická a antropologická zákoutí. Nejdříve se zaměřil na kulturu nigerských Songhajů, zejména na jejich rituály spojené s posedlostí, a na kulturu malijských Dogonů. Zajímal se o moderní Afriku – o Afriku „globálních měst“, jako jsou Abidžan nebo Accra.
Razil průkopnické metody. Dle Godardových slov svým podílem na obrodě „lehkých technik“ nebo inspirativní rolí pro novou vlnu „čeřil stojaté filmové vody“. Jean Rouch zastával mnoho rolí, ať už v Ústavu pro výzkum Afriky (IFAN) nebo v UNESCO, ve Francouzské cinematéce nebo na filmových festivalech v Benátkách, Ouagadougou nebo Manosque, a stál u zrodu mnoha institucí i akcí, které fungují dodnes – od Komise etnografického filmu po asociaci Ateliers Varan. Zároveň podporoval talenty a disciplíny a přispěl tak například ke vzniku vizuální antropologie nebo nigerského filmu, k němuž patří režiséři Moustapha Alassane, Oumarou Ganda nebo Inoussa Ousseini.
Hommage à Jean Rouch (Horendi – Babatu – Andrea Paganini)
26 et 27 avril 2022 / Praha – Olomouc
En avant-goût de la 18e édition du Festival Afrique en création ou Nous sommes tous Africains, Komba, en coopération avec la FAMU, l’Institut français de Prague, le Département des études romanes de la Faculté des Arts de l’Université de Prague Olomouc et le Centre français de l’Université Palacký Olomouc présente un programme spécial autour de la grande figure du documentaire ethnographique Jean Rouch, animé par Andrea Paganini, spécialiste français de l’œuvre de Jean Rouch.
Avec le soutien de la Mairie de Prague et du Fonds national de Culture.
JEAN ROUCH a grandi dans une famille de scientifiques, d’explorateurs et d’artistes amateurs. Ingénieur civil de formation, le jeune Jean Rouch part en 1941 à Niamey, au Niger, où il devient rapidement ethnographe sous la tutelle de Marcel Griaule et Théodore Monod. Au cours de soixante années de recherches menées principalement dans le cadre du Centre national de la recherche scientifique (CNRS), Jean Rouch a exploré divers questions ethnographiques et anthropologiques. Il s’est d’abord intéressé à la culture des Songhaï du Niger, notamment à leurs rituels liés à la possession, et à la culture des Dogon du Mali. Il s’est intéressé à l’Afrique moderne – l’Afrique des „villes mondiales“ telles qu’Abidjan et Accra. Il a été le pionnier des méthodes d’avant-garde.
Selon les propres termes de Godard, il a « ratissé les eaux stagnantes du cinéma » avec sa contribution au renouveau des « techniques légères » ou son rôle d’inspirateur de la nouvelle vague. Jean Rouch a occupé de nombreuses fonctions, que ce soit à l’Institut de recherche sur l’Afrique (IFAN) ou à l’UNESCO, à la Cinémathèque française ou aux festivals de Venise, de Ouagadougou ou de Manosque, et a été à l’origine de nombreuses institutions et manifestations qui fonctionnent encore aujourd’hui, de la Commission du film ethnographique à l’association Ateliers Varan.
